Libeňská jednokolejka

Kvůli opravě mostu v Zenklově ulici, se krátký úsek tramvajové trati zúžil pouze na jednu kolej. Na obou stranách je kolejový přejezd "Kalifornien", přednost je vyznačená návěstmi (přednost mají vlaky jedoucí do centra) a nebo dost šíleným cyklem na upraveném SSZ. Šíleném proto, že jeho oblíbenou funkcí (mimo klasického vytváření zbytečných kolon na obou stranách) je, že zastaví tramvaj jedoucí po jedné koleji a pustí tramvaje z protisměru. Na videu, kdy jsem natočil 3 průjezdy přes tento vynález, naštěstí SSZ není v provozu a tak je průjezd naprosto plynulý.

Střet s autem

Už i mně to bylo podezřelé. Abnormálně dlouhá délka čekání na první nehodu s autem způsobovala, že mi mnoho lidí ani nevěřilo a považovalo mě za machra, který jen dělá ramena. Já se ale bál, jak ten první šťouchanec bude vypadat? Bál jsem se, jestli nebudou zranění, bál jsem se, abych se nemusel dohadovat s protistranou, bál jsem se mnoha okolností a tento strach byl i důvod, proč jsem letos v červenci pořídil záznamovou kameru. Pouhé 3 měsíce před svojí první nehodou s autem po 10 letech praxe.

Časosběr: Ranní výjezd z Hloubětína

Jedno všední ráno ve vozovně Hloubětín s doprovodem J. Strausse a R. Wagnera.

Bezpečnostní přestávky

Nejen v komentářích pod mými videi, ale i jinde se na problematiku přestávek v tramvaji lidé ptají velmi často. Po tramvajových výhybkách mám pro vás připravené odhalení dalšího tajemství.

Najetý kamion U Kříže

Často si kladu otázku, když neustále dokola čtu zprávy o stržených trolejích kamionem, jak je možné, že si toho řidič nevšiml? To musí dělat hrozný rámus a pak dokonce narazí přívěsem do mostu.

Závadové pondělky

Ani toto pondělí jsem nedojezdil směnu s tramvají dle plánu. Jen hloupý vypadlý šroub ze dveří zapříčinil, že další jízda s cestujícími nebyla možná. Přitom jsem doufal, že to poslední kolo bych mohl odjet i s poruchou na dveřích, ale bohužel nejsem tak odvážný, abych vozil lidi v tramvaji, když nemám jistotu, že jsou všechny dveře zavřené.

Tramvaje ví, kde zastavit se závadou

Není to poprvé, kdy jsem zůstal stát u Výstaviště a řešil nějakou závadu. Byla to tenkrát dvojice T3R.P, která si postavila hlavu a začala urputně zvonit. Celou dobu jsme si mysleli s dispečerem ve vysílačce i s kolegou, jenž mi pomáhal závadu odstranit, že problém nastal po neurvalém chování jednoho z cestujících, který roztrhl dveře a automaticky naskočila záchranná brzda. Ovšem po 20 minutách zvonku, až to trhalo uši, jsme náhodou zjistili, že chyba byla ve spojovacím kabelu. Tentokrát jsem vytvořil špunt na tomtéž místě kvůli úplně jiné závadě, ale jakoby to tramvaje veděly, kde zazlobit, aby to mělo ten patřičný efekt.