Závadové pondělky

Ani toto pondělí jsem nedojezdil směnu s tramvají dle plánu. Jen hloupý vypadlý šroub ze dveří zapříčinil, že další jízda s cestujícími nebyla možná. Přitom jsem doufal, že to poslední kolo bych mohl odjet i s poruchou na dveřích, ale bohužel nejsem tak odvážný, abych vozil lidi v tramvaji, když nemám jistotu, že jsou všechny dveře zavřené.

Dveře kaput

Vůz 9068 odjíždí
manipulačně do vozovny.

Když na Krejcárku dám pokyn k zavření dveří, druhé odmítnou spolupracovat. Znova opakuji požadavek stisknutím tlačítka "Zavírání". Povedlo se. Rozjíždím se vstříc Palmovce. Ozve se rána, jak něco spadlo na podlahu tramvaje. V tu chvíli je mi jasné, že to je zlé. Dojedu na Palmovku, vylezu z kabiny zkontrolovat, co se přesně stalo, cestující mi do ruky strká šroub, který drží dveře v kolejničkách. Častá závada tohoto typu dveří. Rozhodně nemá cenu se snažit jakkoliv vrátit šroub na své místo, jednodušší je prostě dveře dovřít ručně a vypnout. S plandajícím jedním křídlem dveří, které se pohybuje velmi živelně je nasměrování do správných míst trochu "piplačka", ale povede se, dveře tedy můžu vypnout. Zkusmo s nimi lomcuji, jestli se mi nebudou za jízdy otevírat. Vší silou tlačím a tahám a nic. Ani se nehnou, jsou zajištěné v zavřené poloze. Vracím se tedy do kabiny, abych jen zběžně informoval dispečink o závadě, ale nechtěl jsem rozhodně měnit tramvaj, vždyť mi chybělo jen dojet z Lehovce na Kotlářku a do vozovny. Zbytečné papírování a řešení malichernosti. Jenže po stisknutí tlačítka Vlakového dispečera, který má na starosti veškeré závady na tramvajích, se dveře rozhodnou do mého plánu "hodit vidle".

Cestující nebrat

Z Palmovky jsem se totiž ihned rozjel, abych nenabíral další zpoždění, které už v tu dobu činilo určitě přes 5 minut, kvůli krásně svítícím, ale totálně nepotřebným semaforům na Vinohradech a Žižkovu a chtěl jsem si odbýt komunikaci s dispečerem po cestě. Však jsem tramvaj vůbec měnit nechtěl, ale najednou mě signalizace upozorní na otevřené dveře. To není dobré. Zvlášť, když jedu rychlostí něco přes 40 km/h. Pohledem se ujišťuji, že to jsou právě ty rozbité dveře B2. Měním tedy plán a požádám dispečera o výměnu. Ten samozřejmě souhlasí a na Lehovci na mě bude čekat nový vůz.

Možná se vám zdá, že to je zbytečná hysterie. Třeba by dveře držely zavřené po celou dobu jízdy, ale kdo za to dá ruku do ohně, když už jednou selhaly? Stačí mít trochu nacpanou tramvaj, někdo se o ty rozbité dveře opře, ony povolí a vypadne na ulici. Koho pak to bude vina, že takový vůz vezl cestující? Moje nebo dispečera. Nikdo si tenhle risk nedovolí. I když to znamená, že v osm večer při dlouhém intervalu, nechám vystoupit všechny cestující na takové nepříjemné zastávce, jako je Balabenka. Dostatečně nahlas a zřetelně jsem se omluvil za vzniklé komplikace a pokračoval vstříc Lehovci bez zátěže. 

Výměna a papírování

Po výměně s novým vozem 9061 na Kotlářce.

U Vozovny Hloubětín si mě vyhlídla manipulační řidička, která mi přivezla novou tramvaj a na Lehovci jsme se vyměnili. Zběžně jsem popsal situaci, aby mohli depáci závadu odstranit a já si připravil nový vůz. Nezvykle jsem zatahoval z Kotlářky přímo do Vozovny a musím uznat, že 9061 jezdila daleko lépe než vyměněná 9068. Měkčí kotoučové brzdy, nižší hlučnost převodovek a plynulejší stupně jízdy jsou základní parametry, jaké určují kvalitu jízdy s typem KT8N. Takže jsem byl docela rád, že jsem nakonec měnil. Jen kdyby u toho nebylo tolik papírování. Musí se totiž v systému odmazat výkon s cestujícími, protože právě podle toho je DPP od města placen. Za moji cestu z Balabenky na Lehovec totiž nedostane podnik ani korunu. Každý odjetý metr bez cestujících se eviduje.

Blouděnka, aby mohl výpravčí změnit odjetou trasu s cestujícími a zadat jízdu bez cestujících.

Video sestřih

Samozřejmě nechybí sestřih z celé akce. Od vypadnutí šroubu na Krejcárku, po komunikaci s dispečerem až konečnou výměnu na Lehovci.