Ach ty výjezdy na 11

Vážně uvažuji, že bych z vyprávění o výjezdech na linku 11 vytvořil seriál. Jen aby z toho nebyla nekonečná telenovela. Předchozí díl najdete v tomto článku: "Jedenáctka je zážitková". Tentokrát jsem vyjel ze vrat vozovny o 4 minuty pozdě kvůli technické závadě. Vlastně jich bylo víc.

Je středa 10. května a přicházím do výpravny v Hloubětíně. Na ranní směny se snažím přijít s rezervou, aby bylo dost času vyřešit případné technické problémy s tramvají. Proto mají řidiči tramvají placených 20 minut před výjezdem z vozovny. Dnes jsem se ale nahlásil výpravčímu do práce přesně v určených 5:39 kvůli mírnému zpoždění autobusu, kterým jsem jel. Beru si desky s jízdním řádem, na nástěnce si najdu, že mistr přiřadil na moje 12. pořadí linky 11 vůz číslo 9065 a najdu ho na 19. koleji. Bez otálení odcházím z výpravny do tramvaje, abych si ji co nejrychleji připravil k výjezdu.

V 5:43 docházím k vozu. Startuji, ale nezavřou se mi prostřední dveře. Ještě jednou je zkusím otevřít a zavřít. Nedaří se. Dveře se uprostřed zavírání opět otvírají. Čas mě tlačí. Dlouho se nerozmýšlím a hned jdu na 20. kolej, kde leží telefon, abych zavolal depáky na pomoc. Dvojice chlapíků v červených montérkách přichází asi v 5:50. Začnou se hrabat v ovládání dveří. Je to hodně obtížné, protože prostřední dveře u KT8N jsou hodně vysoké a ani já s dvěma metry výšky na něj nedosáhnu. Asi v 5:53 se rozhodují, že prohodí ovládání mezi pravými a levými dveřmi. Otevírat dveře v protisměru dnes nebudu, takže souhlasím. Za pár minut je ovladač vyměněn, ale zjišťujeme, že problém bude jinde. Dveře se stále nechtějí dovřít. Dle jízdního řádu musím být v 6:02 ve vratech vozovny. Velmi důležitý časový limit, pokud ho nestíhám, je mojí povinností informovat výpravčího o zpoždění. Těsně před 6 hodinou se depáci rozhodnou, že celou tramvaj otočíme a ten den budu jezdit z druhé kabiny.

Depáci se snaží přemluvit prostřední dveře, aby začaly fungovat.

Tramvaj je obousměrná, stačí zajet na objízdnou kolej a přes 0. kolej vyjet z vozovny. Vyrážíme na dvůr, kde se tlačíme mezi ostatními vyjíždějícími tramvajemi. Dojedeme na místo, kde můžeme obrátit směr jízdy. Hlavně se musí vystřídat sběrače (to zařízení, které tramvaji sbírá proud z troleje). Tramvaj vždy jezdí na ten vpředu. Zadní dolů sjede, ale přednímu se nechce zastavit motor a stále se protáčí. Už je po 6. hodině a víme, že to byl poslední pokus, jak vyjet s vozem 9065. Depáci to vzdávají. S mistrem se domlouvají, že na 18. koleji stojí připravená 9096 a s tou mám okamžitě vyrazit do města. Vracíme se tedy zpět na 19. kolej.

Přeběhnu si vedle, tam na mě už čeká řidič ze zálohy, který mi přinesl klíče a pomůže mi s urychlením přípravy na výjezd. Zavřít pískovače, zamknout zadní kabinu, sehnat stavěcí klíč na výhybky. Jedeme. Vraty projedu o téměř 4 minuty pozdě. Kolbenovou ulicí svištím, aby mě zase na Ohradě nepředjela 11 patřící za mně.

Na Spojovací se přemnožily devítky a musím si počkat, až nějaká odjede a uvolní mi průjezd střední koleje.

Překvapivě jsem to stihl a ze Spojovací už vyrážím do města zcela dle jízdního řádu. Já se ptám, copak mi 11 provede příště?