Stržený pantograf

a

Vůz 9059 na Sídlišti Ďáblice.

Na výročí požáru v Černobylu a i moje tramvaj dokázala udělat pěkný ohňostroj, vyhodit měnírnu a zastavit hlavní trať z Palmovky na Kobylisy. To vše díky neukázněnému a také bohužel nezjištěnému pachateli, který za sebou nechal poškozené trolejové vedení v podjezdu pod železničním viaduktem u křižovatek Zenklova x Prosecká. Ve 22:20 jsem tímto úsekem projížděl jako první vlak.
Byla samozřejmě už tma, občas sprchlo, bylo zataženo a mlhavo, povrch silnice a kolejí byl velmi promáčený. Odbavil jsem cestující v zastávce U Kříže do centra a vyrazil z kopce dolů. Bohužel reflektory tramvaje svítí jen velmi slabě a pár metrů přímo před sebe, zatímco vjezd pod železniční most je až za pravotočivým obloukem, takže tmu pod mostem vůbec neosvětlily. Pouliční osvětlení v místě je a fungovalo, bohužel lampy na vysokých stožárech osvětlují jen železnici na mostě, pod mostem není jediné světlo. Také bylo velmi mokro, takže případné odlesky poškozených drátů nepřebily lesknoucí se kostkovou dlažbu nebo koleje předemnou. Všechny tyto aspekty s rychlostí okolo 35 km/h zapříčinili, že jsem neměl šanci zachránit nebezpečnou situaci.

Že je zle a všechno špatně jsem viděl až těsně přes nárazem do přetrženého a volně visícího příčného přídržného drátu troleje. Po roztržení projíždějícím kamionem totiž zůstal viset jen kousek z troleje, nedotýkal se až země, končil asi 2 metry nad zemí. Záblesk drátu přímo předemnou se mnou otřásl. Okamžitě jsem začal intenzivně brzdit. Ovšem během vteřiny se ozvala ohlušující rána a pak i další, jak bortící se pantograf demoloval zařízení na střeše. Záblesky a zkraty, pískání tramvaje bez proudu a je dost možný, že jsem ze šoku začal i zvonit. Ohlušující rámus. Zastavil jsem asi po 20 metrech. Už ne naplno, aby ještě někdo ve voze neupadl. Dobrzdění tramvaje na všechny kolejovky je velmi intenzivní a pád cestujícího je téměř zaručen, zvlášť v této situaci, kdy rozhodně nikdo netuší, že by se něco podobného mohlo stát. Tramvaj i bez proudu a bez pantografu dokáže normálně zastavit na provozní brzdu. Chvilka výdechu a nádechu. To jsem ale nasál jen pach spáleniny a hned další obava byla o cestující ve voze.

S přelomeným pantografem čekám na příjezd dispečerů.

Ihned jsem otevřel dveře od kabiny a vběhl do salónu, jestli jsou všichni v pořádku, někdo se nezranil, nepotřebuje pomoct. Cestující jen přikyvovali, že se nic nestalo a jsou připraveni okamžitě opustit tramvaj, protože dle zápachu jim bylo jasné, že se dál nejede. Nikdo se hloupě neptal. Pustil jsem výstražná světla, podíval se do zrcátka, rychle z báglu vyndal výstražnou vestu a otevřel všechny dveře. Volal jsem na lidi ať vystupují opatrně a dávají pozor na případná projíždějící auta a dohlížel na jejich výstup. Během chvilky se rozutekli pryč. Já jsem vytočil na vysílačce dispečink.

Roztržené příčné dráty troleje.

Ohlásil jsem se a oznámil poškozenou trolej v podjezdu Stejskalova a vzhledem k tmě na místě nedokážu posoudit rozsah poškození troleje. I při pohledu v klidu prostě v šeru pod mostem nebylo možné rozpoznat, který drát je správně vypnutý a který jen visí. Z protisměru již přijížděla tramvaj na lince 29, tak jsem na řidiče mával ať se rozhodně nepokouší projet.

Doprava v protisměru také stála.

První dispečeři KGX28 byli na místě během minutky. Další dispečerská a jiná auta nasledovala. Množstvím dispečerů jsem nejspíš překonal rekord z 8.1.2011 "Žádnou tramvaj mi už nepůjčujte", ikdyž dnes chyběl jeřáb na odtah, ale byla na místě policie.

Když jsem si pak v klidu prohlížel zkázu, bylo mi smutno. Tramvaj 9059 jezdila moc pěkně a rozhodně mi bylo líto, že takhle dopadla. Pak se čekalo na dráteníky. Mají speciální nákladní auto s odizolovanou plošinou. Nejdřív začali pracovat na mé tramvaji, kde bylo potřeba svázat zničený pantograf, aby se mohla tramvaj pohnout z místa a oni začali s opravou. Po uvedení sběrače do bezpečné polohy nasedl jeden dispečer do tramvaje a řekl mi ať si taky naskočím, že pojedeme do vozovny. Nastartoval a jen odbrzdil. Ani jeden pantograf nebyl nahoře, tak jsme jeli z kopce jen samovahou. Na ten volnoběh jsme dojeli až na Palmovku.

Na Palmovce jsme viděli slušně rozvášněný dav cestujících, kteří již tři čtvrtě hodiny čekali, než se dostaví první autobus náhradní dopravy. My jsme potřebovali zvednout zdravý pantograf, aby mohl dispečer dál pokračovat do vozovny již pod proudem, rozhodně nebylo příjemné, že po zastavení jsme slyšeli jen nadávky. Jenže samotný vůz si "myslel", že už jeden pantograf má v pracovní poloze (ten rozbitý), tak tlačítkem nechtěl vysunutí dalšího povolit. Chvilku jsme se s ní prali, až přijela technická kontrola a začala řešit tento problém. Pro mě ovšem přijel jiný dispečer, že se mám vrátit na místo události, že byla zavolaná policie na dořešení. To bylo chvilku po 23. hodině. Vrátili jsme se zpět a ještě asi 15 minut trvalo, než projel okolo nás první autobus NAD. Celkem vyjely 2 autobusy z garáže Klíčov.

Dispečeři obhlíží rozsah poškození.

V podjezdu se už pilně pracovalo na napnutí nově natažených příčných drátů. Celkem bylo potřeba nahradit asi 25 metrů drátu, pak nějaké zničené spojky. Chvilkama mžilo, ovšem úsek byl bez proudu, takže se mohlo bezpečně pracovat. V kopci čekalo asi 15 vlaků z vozovny Kobylisy na zatažení. Řidiči zrovna zatahovali, jeli domů a těšili se, ovšem nedostanou se přes místo události. Vlaky, co zůstaly naopak uvězněni na kopci dělaly pendl, náhradní tramvajovou dopravu. Ti řidiči byli například z vozovny Motol a taktéž měli jet po mě domů. Jenže já furt čekal až přijede vyšetřovat policie, dispečer stále do vysílačky urgoval, kde jsou, vždyť až přijedou, nebudou mít, co vyšetřovat.

Dráteníci pracují na svázání poškozeného pantografu

a natažení nový příčných drátů držící trolej.

Uvolněno pro zkušební vlak bylo v 0:25. Projela první tramvaj, která ukázala případné nedostatky v natažení a vycentrování troleje. Po chvilce se rozjeli i tramvaje do kopce. Policie stále nikde. Dispečer se opět dotázal, kde vězí. V 0:45 přijela policejní dodávka z ODN. Vylezl přislušník a šokován se ptal, kde je ta poškozená trolej, vždyť mají událost hlášenou v 0:29. Takže začalo teprv vyšetřování. Měřili si kolečkem vzdálenosti, zapisovali si údaje a pak se zeptali i na pár věci mě. Pak jsem poprvé slyšel předběžné vyčíslení škody: troleje a dráty 20 tisíc, tramvaj až 250 tisíc.

Po prošetření na místě jsme se odebrali do vozovny Hloubětín, kde na 27. koleji u lávky čekala poškozená 9059. Pořídila se další obrazová dokumentace a pak mi pan policista dal na výběr, že buď podám vysvětlení u něj v kanceláři 1. května, nebo zde přímo na místě. Zvolil jsem druhou možnost, sice to znamenalo další odklad konce směny, ale nechtěl jsem na svátek cestovat někam na Vyšehrad, zvlášt když ten den jdu znovu do práce. U nich v dodávce jsme sepsali událost z mé strany a podepsal jsem jim prohlášení. To už se blížili 2 hodiny v noci.

Ve vozovně Hloubětín mohli policisté zdokumentovat poškození tramvaje.

To ale nebylo vše papírování. Musel jsem ještě napsat nehodové papíry ve výpravně. Vyplnit statistiku nehod a podepsat poškození tramvaje. Také zaškrtnout a podepsat, jestli chci aby situaci při případném propuštění z pracovního poměru řešily odbory (dostali moji zdravotní dokumentaci) a pro Drážní úřad popsat, jak se celá situace stala. Hezky pro každou organizaci jednotlivý papír, na němž se vyplňují stejné údaje. A to každoročně přibývají stále nové a nové formuláře, naposledy právě to s těmi odbory, už je musíme výslovně odmítat. Za chvilku je budeme muset odmítnout asi telefonicky přímo předsedovi, ale to sem teď nepatří.

Svázaný poškozený pantograf na voze 9059 za bílého dne.

Pro porovnání zcela zdravý druhý pantograf.

Směna na 10/31 mi měla končit v 1:22, ovšem oficálně jsem ukončil výkaz řidiče ve 2:30, domu jsem odcházel asi ve 2:50. Další den jsem měl už ve 13:20 sedět v šestnáctce na Palmovce. Veřte mi, moc jsem se nevyspal.