sobota 8. ledna 2011

Žádnou tramvaj mi už nepůjčujte

Ve pátek 7.1 jsem měl mít směnu na lince 25. Vzhledem k prodlouženému pátečnímu provozu byla směna až do 1:46 v noci. Když jsem přišel do práce, na střídacím bodě jsem si zjistil, že tam krouží souprava vozů 8106+8005. Zrovna v místnosti také seděl a obědval kolega, který tyto vozy shodou okolností měl předchozí den a mohl jsem se optat na jejich jízdní vlastnosti. Jak sám řekl: "Je to taková rozhrkaná herka, stařičká tramvaj, ale všechno bylo v pořádku. Mělo to dost silný boty, ale podařilo se mi je trochu ojet a má to naprosto klidný stěrače. Je to v klidu." Tak mi s ní kolega přijel na Palmovce směr Voz. Kobylisy a v 15:00 jsem vystřídal a začal směnu. Až do 21:16 bylo vše v naprostém pořádku.
Tramvaj krásně topila, jízda byla klidná a celkem jsem si směnu užíval. Vykonal jsem spoj ve 20:33 z Vypichu a to už jsem nevezl téměř žádné cestující, jel jsem už jen na Palmovku, kde jsem se proti lince 12 otáčel a pokračoval zpět na Vypich.

Rána a ticho jako v hrobě

Vyjel jsem tedy z Palmovky na zastávku Libeňský most. Protože je most ve velmi zchátralém stavu, máme tam nějaká dopravní omezení a tak jsem jel pomalu okolo 25 km/h ani jsem neměl zadanou jízdu, když se ozvala rána, jako když někdo vystřelí, tramvaj ztichla, sama zastavila a zhasla. Vezl jsem asi 20 cestujících v prvním voze a ti byli jako myšky. Nesvítilo vůbec nic. Ani APEX (náš palubní počítač) nefungoval, světla nesvítila, zářivky nesvítily ani topení nešlo.

Chvilku jsem se rozmýšlel, co by to mohlo být. Určitě se mi to nechtělo zkoušet znovu nastartovat, otevřel jsem dveře do kabiny a udeřil mě přes nos těžký pach spáleniny. Roztrhl jsem dveře, aby tam mohl jít vzduch a lidé se neudusili. Jelikož mi nešla vysílačka, vzal jsem do ruky mobil a zavolal jsem na zelenou linku na dispečink, kterou pro tyto účely máme. "Ahoj, tady je řidič z druhé 25, stojím na Libeňském mostě, při jízdě se ozvala velká rána, všechno ztichlo, zhaslo, nic nefunguje a je cítit silný zápach spáleniny.", říkám. Dispečer mi odpověděl, že určitě nemám na nic sahat a že vysílá dispečerské auto, že mám počkat. Lidem jsem pak řekl, že já už určitě nepojedu, ať si zkusí počkat na nějakou tramvaj za mnou nebo dojít pěšky, kdoví jak dlouho tady budeme stát. V druhém voze to bylo to samé, nešlo vůbec nic, i počítač zhasl, jediné co zůstalo svítit byly překvapivě zářivky, ani topení už nešlo.

Přišel kolega, který přijel jako první za mnou. Vysvětlil jsem mu situaci a ten odvětil, že sunout asi nebudeme, protože on má sólo vůz (na lince 3). Přijeli dispečeři. Stáhli pantografy, odmontovali kabel spojující vozy a zkusili kolejnicové brzdy – nešly, ani ta nouzová brzda nefungovala. Hned zavolali na dispečink, že to je na jeřáb, nefunguje totiž vůbec, ale vůbec nic. Když otevřeli pojistkovou skříň, pojistky na ně vylítali a ty co ne, byly přiškvařené.

Ve 21:16 se mi to stalo, ve 21:33 přijeli dispečeři, ve 21:54 přijel jeřáb, který je deponovaný až v Ústředních dílnách. Nacouvali a pomocí spojovací tyče nepojízdnou soupravu zapřáhli. Z té 3, která stála za mnou se stal tzv. "krycí vůz", který měl zachytit případně odtržený vůz z té mojí chcíplotiny, sice by z toho byla nepěkná nehoda, ale aspoň se nerozjede dál po kolejích.

Ve 22:04 jsme se rozjeli směrem do smyčky Výstaviště. Dispečeři nám dělali prostor na křižovatkách. Při řešení události postupně přijeli dispečeři s Rangerem, normální Fábií, technická údržba a jeřábní vůz, všichni s modrými majáky. Připadal jsem si, jako když jsem se zúčastnil policejního zátahu. Přijeli jsme na Výstaviště, jeřáb se odpojil a vrátil se zpět do Dílen. My čekali až přijedou depáci z Hloubětína s nějakými vozy, aby nepojízdnou soupravu odtáhli do depa. Přijeli ve 22:53. Vůz KT8 ev. Číslo 9030 připojili k mému nepojízdnému vlaku a opět jako krycí vůz byly tentokrát vybrány tyrystorky. Začali jsme jízdu směr Depo Hloubětín, tam jsme dorazili ve 23:30. Myslel jsem si, že za mě již dávno někdo vyjel a proto zůstanu sedět ve výpravně, nebo mě pošlou domu. Omyl večera.

Ničitel tramvají

Přišel k nám mistr, který se podíval a rozhodnul, co s vadnou tramvají budou dělat. Také mi řekl, že na 27. koleji na mě čeká náhradní souprava a že ode mě očekávají jízdu na Vypich. Nevěřil jsem vlastním uším, oni mě vysílají na trať, když už jsem měl zatahovat? Ve výpravně mi to výpravčí potvrdil. Mám vyjet se soupravou 8070+8049 a manipulačně se na Palmovce napojit do času.

Vyrazil jsem na 27. kolej (takže i toho pohybu bylo dost) a tam už depáci čekali, až si to odvezu, protože ji potřebovali uvolnit, aby projeli s celým vláčkem tramvají z mé první závady. Nakódoval jsem se jako druhá 25 a služební jízdou pokračoval na Palmovku. Najednou se mi to změnilo na 81. pořadí a ozval se mi dispečink: "pane řidiči, pokračujte manipulačně až do smyčky Vypich, tento spoj ve 23:36 z Palmovky za Vás vykonalo Xko, napojíte se v 0:43 na svůj jízdní řád." Odpověděl jsem:"ano rozumím, manipulačně směr Vypich a v 0:43 odjíždím dle jízdního řádu směr Depo Hloubětín". Nemusím vám zatajovat, že jsem byl hodně naštvaný. Oni mě ženou manipulačně (tzn. bez cestujících) přes celou Prahu, i když za mě již záložní vlak vyjel a pak jen zatáhnu do vozovny? Asi to poznala i tramvaj, protože se rozhodla stávkovat.

Dojel jsem do smyčky Vypich, po zbytečné a dlouhé jízdě, když jsem naštval asi spoustu lidí, protože viděli přijíždějící 25 a nechápali (stejně jako já), že je vzít nemůžu a rozhazovali naštvaně rukama, bohužel, bylo to tak. Ani jsem se nestačil zpět překódovat na druhé pořadí a najednou tramvaj houká a velmi ztěžka se rozjíždí. Nevěřil jsem vlastním uším, rozbila se mi další tramvaj!

Zavolal jsem na dispečink. "Ani jsem se nestihl překódovat a tramvaj mi houká, těžce se rozjíždí a hlavně druhý vůz je zticha". Dispečer: "Ano pane řidiči, to je pojistka motorgenerátoru (MG), proveďte výměnu." Mezitím ke mně přišel špačkující řidič z náhradní tramvaje, nevěřil proč mě vyslali ještě na trať. Já jsem stáhl pantograf, použil odpojovač a začal se hrabat v pojistkách. Byla tam tma jak v řiti. Když jsem si rozsvítil v kabině, stejně jsem pořádně neviděl do pojistkové skříně. Měl jsem měnit pojistku MG, která je modré barvy. Pojistku jsem vyměnil a nastartoval tramvaj. Druhý vůz vykazoval známky postupného umírání. Jeho MG běželo dost nepravidelně a každou chvíli mělo zdechnout.

Také se tak po chvilce marných pokusů o vzpamatování opět stalo. Podruhé pojistku už měnit nesmím (ani nemůžu, protože tam další náhradní není). Zavolali jsme na dispečink, oni mě překódovali na 95. pořadí a řidič z Xka v těch 0:43 vyrazil místo mě do centra a já zůstal na Vypichu zcela sám a čekal na technickou údržbu, až mi s tramvají pomohou. Přijeli v 1:09 a po předpokládané poznámce, zda nechci změnit povolání, mě posadili do vadného druhého vozu, odbrzdili brzdiče a jeden z techniků si sedl do prvního vozu a rozjeli jsme se.

Cesta byla strašná, seděl jsem v nefunkčním voze, jen jsem se nechal táhnout, nic nefungovalo. Vůz narážel do prvního a když jsme celou cestu jeli podle předpisů, nemohl jsem se zbavit dojmu, že každou chvíli musím vykolejit. V 1:45 jsme dorazili do hloubětínského depa a já začal sepisovat do mého výkazu řidiče jednotlivé manipulační jízdy, nevykonané jízdy dle jízdního řádu a podobně. Směnu jsem ukončil ve 2:04.

Za víc jak 3 roky praxe jsem nikdy neměnil pojistky, nikdy jsem neviděl jeřáb v akci, nikdy jsem neviděl jet krycí vlak (natož abych v něm seděl) a nikdy jsem neprováděl vlečení a nikdy jsem nebyl brzdařem. V tuto noc se to stalo vše najednou. Odrovnal jsem 4 vozy (2 soupravy) a byl jsem náležitě depákama "pochválen". Ta první souprava asi dojezdila u druhé se snad podaří opravit.

Omlouvám se za absenci fotografií, ale nějak jsem na ně neměl pomyšlení.

Žádné komentáře:

Okomentovat