Silvestrovský speciál

Už když mi zazvonil telefon a na displeji se objevilo známé číslo našeho Plánovače směn, jsem tušil, že bude mít na srdci nějakou prosbu. Nemýlil jsem se. Nabídl mi silvestrovskou směnu, která zahrnovala 3 různé linky, manipulační jízdy, služební jízdu, mimořádnou konečnou na Želivského a výkon přes 12 a půl hodiny. To prostě nešlo odmítnout.

Jak funguje silvestrovský provoz?

Nejdřív bych chtěl ztratit slovo o tom, jak vlastně v Praze vypadá provoz o silvestrovské noci. Samozřejmě je vše přizpůsobeno zvýšenému počtu cestujících okolo půlnoci. Pravidelný provoz denních linek končí mimořádně sice už po 21. hodině, ale poté se rozjede posílený noční provoz. Noční linky jezdí ve speciálním 15 minutovém intervalu a jsou na nich dvojvozové soupravy a kloubové tramvaje. Poslední metro odjíždí z konečné asi v 1:45.

Jelikož se na nočních vyskytují kapacitní vozy, mohou se použít přejezdy z denních linek, kde normálně noční vozy nejezdí. Tedy pouze v tento den můžete potkat budoucí noční vozy například na linkách 9 a 22, které se po 21. hodině změní na konečných třeba na linky 98 a 99.

Ranní provoz na Nový rok 1.1 začíná až po 7. hodině, takže noční linky jsou prodlouženy až do této doby. Noční směny na Silvestra bývají tedy hodně dlouhé, řidiči takových směn pak dostávají sváteční volno a i když odjezdí tolik hodin o svátečním dni, nepočítá se jim příslušný příplatek, protože směna začala už den před tím a na tom právě záleží.

Na Olšanských hřbitovech jako linka 15.

Odpolední část směny

Začal jsem střídáním u Masarykova nádraží na lince 15, pořadí 41. Tato pořadí jsou vyhrazena pro vozy, které mění během výkonu několik linek (nebo zatahují do jiné vozovny, než z jaké vyjely) a jak jsem uvedl výše, i já nezůstanu jen u té 15. Ve 13:29 jsem tedy začal svojí dlouhou směnu a zdálo se to jako obyčejný pracovní den. Linka 15 má přestávky na konečné Olšanské hřbitovy a je to snad jediná výhoda, kterou u této neoblíbené linky spatřuji. Bohužel se v místním parčíku usadila partička mladých lidí, kteří se bavili pohazováním petard a tak se 20 minutová přestávka musela protrpět, abych mohl konečně vyrazit do centra.

Vozový jízdní řád (VJŘ) k 41. pořadí linky 15.

Silvestrovské odpoledne je takové specifické v tom, že mnoho lidí si vezme v práci volno, ale do města ještě vyrazí, aby si před nočním veselím naposledy nakoupili. Obchody zavírají dřív, aby mohli zaměstnanci také jít domu slavit. Takže odpolední špička nemá takový dopad, jde spíš o menší zvýšení poptávky v delším obdobím a pak najednou po 18. hodině provoz významně utichne. Lidé se pak dopraví do místa svých oslav, často zůstanou doma nebo u přátel a již necestují. Jinak je to u turistů. Ti naopak po setmění vyrazí do ulic, do centra města. Praha se tedy večer dost diverzifikuje. Okrajové části jsou nezvykle klidné a v centru je naopak velký počet osob. Po 20. hodině se již začínají objevovat první podnapilí jedinci, kteří začali pít asi už ráno, nebo jim stačí jen málo.

Já jsem ale ještě jako linka 15 dojel ve 20:41 do Řep, kde jsem měl změnit číslo linky na 10.

Dorazil jsem na Sídliště Řepy.

Mihnutí na lince 10

Jen na krátký okamžik jsem se objevil na lince 10. Vlastně jen cesta ze Sídliště Řepy do Ďáblic a zpět na Želivského. Kdo se vyzná v našich Vozových jízdních řádech (VJŘ) ale nyní zpozorněl. Proč jen na Želivského? Vždyť je jasně uvedeno ve VJŘ, že mám z Ďáblic zatáhnout do Ústředních Dílen. O tom je právě ta Vlepka (na fotce níže), která stojí nad VJŘ a přikazuje mi ukončit jízdu s cestujícími na Želivského u Strojimportu (ano, v tramvajáckém žargonu je ta zastávka stále u již neexistující firmy) a odtamtud jet manipulačně na Smíchov. Ovšem nepředbíhejme. V Řepích mě totiž napadla jedna nepříjemná záležitost. Vždyť já netuším, jak na digitálním transparentu zobrazit správnou cílovou stanici "Želivského"?

Náš palubní počítač (slangově Apex, podle výrobce) umí zobrazit všechny tramvajové konečné v Praze a služební nápisy. Umí zobrazit jako cílovou destinaci i jakoukoliv tramvajovou zastávku, ale musím znát její číselné označení. V Praze je přes 550 zastávek tramvají a všechny jsou v Apexu uložené pod číslem. To číslo můžu zadat do Apexu a zobrazí se mi požadovaná zastávka jako konečná. Ovšem musím to číslo znát a stylem "Pokus - omyl" je to na dlouhé lokty. Jenže já to musel zjistit kvůli zmateným cestujícím, chtěl jsem si ušetřit nepříjemnosti při výstupu lidí na nezvyklém místě. No kdo kdy slyšel, aby spoj končil na "Želvě"?

Znáte číselné označení zastávky Želivského?

V Řepích jsem měl asi 40 minutovou přestávku a tak jsem se do toho pustil. Já jsem totiž vždycky tušil jednu věc. Ty zastávky jsou seřazené v číselníku podle abecedy. Takže jsem doufal, že se dobrým odhadem a vytrvalostí k té správné zastávce od Ž dostanu, bude mít asi poměrně vysoké číslo, když je až u konce. Zkusil jsem namátkou zadat první číslo 290, kterápak zastávka se mi zobrazí? Bohemians! Zděsil jsem se. To není možné, cožpak to už není podle abecedy? Zvedl jsem telefon a zavolal k našemu výpravčímu, jestli náhodou v DORISu nevidí číslo zastávky, které bych mohl do Apexu zadat. Neznal, že mám zkusit dispečery. No to se mi upřímně nechtělo. Obecně nerad volám na provozní dispečink, zvlášť s takovou prkotinou a ještě v takovou rušnou noc. Ok, protáhl jsem si svaly a začal zkoušet. Po chvíli jsem si uvědomil svůj omyl.

Ten seznam zastávek se totiž vytvářel v době, kdy se zastávka Bohemians ještě jmenovala Oblouková a tak proto byla mimo. Takhle jsem totiž ještě potkal i Petřiny (Sídliště Petřiny) a nebo Stejskalovu (Libeňský zámek). Až u čísla 504 se dostavil opojný pocit úspěchu, když se na digitálním transparentu objevil krásný nápis "Želivského". Odjezd jsem měl za 5 minut. Vyrazil jsem z Řep a dorazil do Ďáblic, kde jsem měl pouze 6 minut. Jen rychle dojít na WC, naťukat správnou cílovou zastávku, udělat rychlou fotku na památku a šup zase do centra.

Sídliště Ďáblice a linka 10 s konečnou Želivského.

Už bylo po 22:30, v Kobylisích mě dokonce předjela linka 95, která jela po stejné trase, takže jsem čekal, že pojedu úplně prázdný. Mýlil jsem se. Mnoho lidí vůbec provoz nočních linek nezažilo a proto když jim přijela do zastávky naprosto neznámá a zvláštní linka 95 a za ní se blížila známá 10, počkali si na mě. Jejda, tušil jsem průšvih. Zatímco 95 odjížděla z Biskupcovy prakticky prázdná, u mně bylo asi 20 lidí. Na Nákladovém nádraží jsem tedy radši vzal mikrofon a zahlásil cestujícím do vozu, že tento spoj končí jízdu v zastávce Želivského. Na Želivského jsem je požádal ať si vystoupí a popřál jim hezký nový rok, abych obrousil případné hrany a musím s úlevou napsat, že nepřišla jediná negativní reakce. Za mnou totiž přijela do zastávky linka 98 a tak si lidé jen přestoupili do další tramvaje. Já nastavil na Apexu "Manipulační jízdu" a odjel se odstavit ke Smíchovskému nádraží, jak mi nařídila Vlepka.

Vlepka je nadřazená VJŘ.

Půlnoc a Zvláštní jízda

Do obratiště Smíchovské nádr. na vnitřní kolej jsem dorazil asi ve 23:20. Dle příkazu jsem zde měl vyčkat asi do 0:20 a po té vyrazit k Právnické Fakultě, zde v 0:40 naložit účastníky jakési akce a odvézt je na Vinohradskou ulici do zastávky Italská. Půlnoc jsem si odpočítal sám, k oslavě nového letopočtu jsem otevřel sodovku a připil na zdraví. Město mi za zády bouřilo a já si četl svého oblíbeného Perryho Masona. Na silvestrovské veselí, petardy a rachejtle mě moc neužije. 20 minut po půlnoci jsem vyrazil.

Zvláštní jízda čekající na Smíchovském nádraží.

Jel jsem přes Anděl, Újezd, Karmelitskou a Letenskou ulicí na Mánesův most okolo Rudolfina k Právnické fakultě. Nejdřív jsem si myslel, že těch 20 minut je příliš času a hodně jsem se coural, ale při příjezdu na Staroměstskou jsem zažil šok. Vlastně úplně poprvé ve svém životě jsem byl v blízkosti centra Prahy v tuto dobu. Přítomnost obřího množství aut stojících v beznadějné zácpě mě konsternovala. Těch pár metrů okolo Rudolfina jsem popojížděl přes 10 minut. Auta stála úplně všude. Nejen na kolejích v mém směru, ale i v protisměru a občas to nějaký machr střihnul i v protisměrném pruhu pro auta. Vytvořil se trojstup (občas čtyřstup) stojících aut. V té době jsem nechápal, o co tu proboha jde? Další den mi bylo vysvětleno, že jde o řidiče ilegálních taxislužeb Uber a Bolt, kterým o silvestrovské veselí vůbec nejde a pouze zajíždí do centra pro uživatele těchto služeb, kteří si je vyžádali. Sice asi dobrý výdělek, ale ta masa stojících aut mě trochu vyděsila. Nikdy mě totiž do té doby nenapadlo, že v případě konání nějaké akce se potýkáme nejen se zvýšeným výskytem lidí kvůli té akci, kteří se jí přímo účastní, ale i lidí (řidičů aut), kteří se pouze do toho místa jedou "podívat" (čti: naložit cestujícího, ale vzhledem k tomu, že odmítají pojem "taxislužba", tak proto nemám jiný popis činnosti, kterou vlastně dělají). Když jsem se konečně protlačil do zastávky Právnická fakulta, nastoupilo mi cca. 70 cestujících, dle jazyka a akcentu to byli Američané a odvezl jsem je z té jámy lvové.

Kolona čekajících aut služeb Uber a Bolt, občas nějaký taxík.

Přes Čechův most a zpět do Revoluční ulice, kde mě na chvilku zdržela sanitka poskytující první pomoc nějaké paní na Náměstí Republiky, okolo Masaryčky a Hlaváku na Žižkov, u Flory netradičně rovně po Jičínské ulici do Korunní, na Náměstí Míru, z kopce k Muzeu a u Italské výstup. Hezky svižně v 0:43 jsem vyrazil a v 1:04 jsem byl na místě. Američani si šli užít svoji noc a já odjel po Vinohradské až do Ústředních dílen. V 1:25 jsem vjížděl slavnostně do vrat, depáci na mě už čekali, ťukali si na hodinky, kde jsem, že jsem se zpozdil o celý rok :-D Tramvaj jsem jim tam nechal a šel do výpravny sepsat všechny náležitosti, protože jsem musel zapsat ten výkon navíc. Kdy a kudy, s jakým vozem, to všechno výpravčí zajímá, aby mohli vše zapsat do počítače. Ve 2:10 jsem mohl odjet domů. Byla to vstkutku 12 hodin a 41 minut dlouhá, speciální noc.

Blouděnka pro informaci výpravčímu, kudy jsem jel.