Noční směny

Na každého řidiče časem vyjde noční směna. Přelom roku byl na noční štědřejší než obvykle. Dvě ze tří nebyly úplně klidné a chtěl bych vám o tom povyprávět.

5. prosince

Vůz 8560 na Barrandově.

Pořadí 57 na lince 54 začíná jedním krátkým kolem na lince 16 a v 1:30 pak vyráží do města už jako linka 54. Cesta byla klidná a bez potíží jsem dojel z Lehovce ve 2:42 na Barrandov, žádný bezdomovec ani jiná pochybná osoba mi nezůstala ve voze. Po krátké přestávce se ve 3:00 opět vyráží z kopce do centra. Už jsem se těšil domu, když jsem ve 4:11 přijel na Lehovec, zůstaly spát ve voze 2 osoby. Oblékl jsem si rukavice a šel je probudit. Strčil do jednoho, do druhého, že konečná, ať si vystoupí. Nepsaný zákon nám velí, budit tyto spáče zezadu. Stát za sedačkou a provádět buzení třesením, strkáním do ramene, občas se může použít i jiný podnět, prostě aby bylo jasné, že to myslíme vážně. První mladík si v pohodě vystoupil, druhý už očividně dělal, že neslyší. Pak začala diskuze.

Ptal se, kde to jsme, jak to, že je konečná, kde je ten Lehovec, jak se dostane do centra apod. Prostě zdržoval, ale já mu v klidu odpovídal. Po asi 5 minutách se doopravdy zvedl a já se vrátil do kabiny, že za ním hned zavřu dveře. On se ale na schodech otočil a zpátky se vrátil na svoje místo a zase zalehl a schoval hlavu do kapuce. To už šlo do tuhého, věděl jsem. Tak jsem mírně zvýšil hlas, co to provádí, ať kouká vypadnout. Nehybně měl dál hlavu položenou na kolenou. Opět jsem se zvedl a šel k němu. Zezadu jsem do něj strčil a povídám ať vystoupí. Načež on se prudce zvedne a chce mě udeřit, ale nečekal, že stojím za ním, tak si to v poslední chvíli uvědomí a ještě se přetočí, jenže to už se ztratil jeho moment překvapení (ostatně, jako kdyby nějaký měl. Tohle jsem od něj čekal vlastně celou dobu) a já jsem ho od sebe odstrčil až letěl ke schodům, ze kterých jsem ho ještě dál dostrkal pryč a hned zavřel tlačítkem nad dveřmi. Pak jsem jen prometl smyčku a upaloval na zatažení.

Byl to vlastně první náznak napadení mé osoby. Naštěstí jsem to celou dobu čekal, protože měl na rtech takový divný úšklebek a z těch jeho keců jsem pochopil, že jen provokuje a chce vyvolat nějaký střet. Když se nedočkal, aspoň se pokusil pěstí vyvolat nějakou větší potyčku, ale zaváhal a to ho stálo zábavu. Rozhodně celou klidnou směnu úplně zničil a určitě jsem z toho neměl dobrý pocit, zvlášť když jsem domu z vozovny nejel autem, ale dalším spojem, tak jsem se trochu obával, zda tam nebude a nepozná mě a nedokončí svoje pokusy. Ovšem problém by v tomto případě byl, že už by se určitě nejednalo o napadení řidiče a připadně pracovní úraz, ale normální nakládačka, za kterou by mi nikdo nic nedal. Naštěstí tam nikdo nebyl.

8. ledna

Vůz 8563 ve Vozovně Hloubětín.

Druhý případ už není nic konfrontačního, ale vůči mé osobě to bylo také dost nepříjemné. Opět ta samá směna na 57. pořadí linky 54. Kolečko na lince 16 proběhlo v klidné atmosféře středeční noci, uprostřed týdne se jen velmi výjimečně děje něco neobvyklého. Na Kotlářce jsem si odskočil koupit novou dálniční známku na auto a chvilku jsme popovídali s pumpařem, takže nálada byla velmi pozitivní. Z Lehovce jsem tedy opět v 1:30 vyrazil do centra. Nepamatuju si, že bych vezl fotbalové fanoušky či jiná individua, jen maximálně partička u Nádraží Vysočany byla trochu hlučnější, ale jeden člen party mi zaklepal na dveře a zeptal se mě, jestli jedu na Náměstí Republiky. Odpověděl jsem kladně a on mi mile poděkoval, že to je skvělá zpráva. Jo občas se tam ozvaly takové divné zvuky, pískání, volání, ale na nočních linkách musí být řidič tolerantní k podobné mládeži, protože by jinak furt někoho řešil a nikam se nepohnul.

Noční doprava je o tom, že se vozí opilci, bezdomovci a feťáci, je to taková sociální služba od města, málokdy vidíte revizora a ty lidi se chudinky musejí nějak ohřát a zabavit. Takže nijak zvlášť jsem za celou cestu přes Holešovice, centrum, Smíchov a Hlubočeopy nevěnoval nikomu zvláštní pozornost. Žádné podezřelé hloučky, všude spoustu času.

Jenže z toho klidu mě vyvedla až prohlídka vozu na Barrandově.

Rozbité zadní okno vozu.

Ještě první chvilky při kontrole salónu v konečné zastávce byly uklidňující, že nikdo ve voze nezůstal a tak jsem nemusel použít své rukavice k pomoci s výstupem. Ale na druhý pohled bylo jasné, že se něco stalo. Zadní okno, bylo poškozené, do půlky se rozbíhal známý pavouk od nějaké rány. Jestli někdo hodil kámen, nebo co se mohlo stát, netuším. Rozhodně jsem musel tuto skutečnost nahlásit na dispečink. Přiznám se, že jsem nevěděl, zda-li se jedná o technickou závadu vozu nebo nehodu :D Ale nakonec jsem se rozhodl a vysvětlil dispečerovi, že okno sice není rozbité, ale pavouk se rozbíhá až do půlky skla. Poslal mě manipulačně zatáhnout do vozovny.

Velmi nepříjemná zpráva pro všechny potenciální cestující z Barrandova do města. Dle příkazu jsem nastavil na orientace nápis Manipulační jízda, změnil si pořadí na lince z 57. na 91. (to značí, že zatahuji bez lidí do vozovny) a vyrazil nejkratší cestou do domovské vozovny Hloubětín. U Smíchovského nádraží jsem potkal v protisměru náhradní vlak, který za mě vyrazil. Bylo to takzvané "X", které stojí přesně pro takového případy celou noc v Myslíkově ulici. Ale na jízdní řád se napojil až v Hlubočepích, takže jak jsem řekl, pro cestující z Barrandova se mým výpadkem objevila až hodinová díra, ale co se dá dělat, dispečer měl pravdu. Kdyby se sklo vysypalo a někoho zranilo, jak bysme to pak obhajovali, když jsme o nebezpečí věděli? "X" za mě nevyráželo poprvé, to se přihodilo překvapivě taktéž v lednu v roce 2011: Žádnou tramvaj mi už nepůjčujte. Cestoval jsem z Anděla rovně přes Malou Stranu, po nábřeží E. Beneše, okolo Pražské tržnice na Palmovku.

Do vozovny jsem dorazil asi ve 3:45. Tam mě dostihli dispečeri, nafotili a zdokumentovali událost. Pak jsem podepsal mistrovi poškození vozu a sám jsem musel vypsat asi 4 formuláře popisující, jak se událost stala a podobně. Nejabsurdnější byl dotazník ohledně místa události, kde jsem vyplňoval jestli se to stalo na asfaltu, v rovném úseku a nebo jestli jsem ženatý. Nejdůležitější papír při likvidaci škody. Konec směny byl stejný, jako kdybych ukončil práci běžným zátahem. Vlastně jsem se zdržel ve vozovně o 10 minut déle než obvykle, protože se vypisování všech papírů protáhlo, jelikož to bylo od dubna 2011 (Střet s chodcem) poprvé, co jsem je viděl, tedy dlouhá doba. Vskutku nepovedený začátek roku 2014.