Tramvajový pluh

Včera (úterý 29.12) mi zazvonil ve 21:43 telefon. Nevěnoval jsem tomu pozornost, ale když jsem se podíval přesněji, byla to naše výpravna. Ozve se tam výpravčí a ptá se mě, za jak dlouho bych byl schopný se dostat do vozovny při vyhlášení pohotovosti na pluh. Řekl jsem že do 20 minut. Nakonec se to ukáže jako špatný odhad o velikosti sněhové nadílky, která měla přijít během dalších pár hodin.
V pohodě jsem si šel lehnout, ale na povel mi usnout nikdy nešlo. Tak jsem vypínal počítač až ve 23:20 s pocitem, že se přece nemusí nic stát, jen si zjišťovali, jestli jsem schopný se do vozovny dostat v normálním čase. Nakonec jsem usnul. Podle plánu bych měl mít zálohu od 4:00, takže jsem si nařídil budík na 3:10 právě kvůli odklízení sněhu, abych nepřijel pozdě do práce.

Telefon zvoní, ještě v polospánku si říkám, super nic se nedělo, jdu normálně na tu zálohu. Vymáčknu zvonění. Jenže, když konečně zaostřim, k mému úžasu je 0:19! Aha, takže to nebyl budík, ale telefon. Přiložím k uchu a ozvu se. Tam samozřejmě výpravčí, že bych měl pomalu vyrazit, že vyhlásili výjezd pluhů. Oblíknu se, jdu odklidit auto a velmi velmi velmi opatrnou jízdou pokračuju do vozovny. Sníh ještě nikde odklizený není. Jen na sjezdu do Hloubětína je to už prosolené kvůli prudkému kopci. Do vozovny se tedy dohrabu až v 0:47. Zjistím, kdo bude pluhovat se mnou, je to výborný kamarád Karel W. Začínám se na ten pluh doopravdy těšit.

Vůz 5411 připraven ve Vozovně Hloubětín k výjezdu z koleje K3.

Každá vozovna má jeden služební vůz, speciálně upravený na přípravu pro pravidelný pojezd vlaků, když v noci sněží. Má naloženo spoustu sypacích prostředků a posílené hradlo před koly. Naším úkolem je projet konečné Lehovec, Starý Hloubětín, Harfa, Vysočanská a Florenc. Musíme hlavně vyčistit výhybky od sněhu a břečky, kde by řidiči na linkách nabírali velké zpoždění kvůli jejich čištění. Dále musíme projet opatrně všechny úseky tratí i všechny odbočující směry na křižovatkách, aby se to doopravdy všude vyčistilo od sněhu. Pak vzniknou úsměvné situace, kdy se jezdí tam a zpět, zpět a tam. V noci to vůbec nevadí, provoz žádný nebyl. Většina aut byla od správy silnic a také pracovali na odklízení náhlé nadílky.

Začínáme čistit Starý Hloubětín.

Když jsme chvilku po 1 hodině ráno vyjížděli na trať, již slušně pršelo se sněhem. Na Starém Hloubětíně jsme to vzali křížem krážem a pak se vrhli na Lehovec. Z Lehovce jsme si obkroužili Harfu a pokračovali dále na Balabenku. Tam jsme čistili manipulační oblouky a jak tam jsme venku a košťátkama objevujeme, kde vlastně jsou koleje a ty výhybky, všimnu si, že okolo naší zastavené tramvaje se protahuje velké auto od České Pošty, protože u chodníku je zaparkovaná 1203. Říkám nahlas : "Ten to má jen tak tak" a v tu chvíli se ozve prasknutí zrcátka a rána, jak se asi nevešel. Nu pokračujeme dál. Přijedeme na horní Palmovku, vezmeme to doprava směrem na dolní Palmovku, za výhybkou začneme zpětný pohyb a dojedeme až nad sekci od Krejcárku. Po předu zase vpravo po manipulační koleji k zastávce Palmovka v Sokolovské ulici. Zpětným pohybem zase na dolní palmovku a pak opět popředu na Invalidovnu...Úplný kolotoč.

Projedeme Karlínem do smyčky Florenc přes Náměstí Republiky přes most k Letenskému tunelu, kde opět vyvádíme různé kousky. Místní taxikáři, čekající na semaforu radši pořád stojí a koukají, co se to před nimi děje. No považte, přijede tramvaj ve 2h ráno se dvěma vysmátými maníky a ti začnou jezdim sem a tam křížem krážem přes křižovatku a nakonec odjedou. Pak jsme pokračovali na Vltavskou a přes Těšnov, Masarykovo nádraží k Hlavnímu nádraží.

Vůz 5411 na Vysočanské.

 Najednou se ozve hlasité: Bum! Nadproud na zadním podvozku. Aha, tak další nášlap jízdy : Bum! Nadproud i na druhém podvozku. Mírné nám ztuhl nepřetržitý úsměv na rtech, protože jsme prakticky celou dobu citovali z Cimrmanů či jinak vtipkovali až se občas za břicho popadali. Tramvaj s nejistotou restarujeme. Už to jde, oddechneme si. V pohodě pokračujeme dál přes Žižkov, Biskupcovu, Krejcárek, Palmovku do Vozovny Hloubětín.

Tam jsme náš pluh opět zaparkovali na určené místo a Karel mohl jít domu, protože byl po odpolední (polonoci) a já šel pokračovat v záloze. V tu chvíli mi zapípal budík, že prý mám jako vstávat. Bylo tedy 3:10. Já zůstal sedět ve výpravně až do 10:00.