Noční Prahou

Po dlouhé době jsem opět měl o víkendu noční linky. Oba dva dny jsem dostal linku 52, která přejížděla z linky 17. Udělal jsem pár nočních snímků.

První noční byla šestá 52. V sobotu většinou jezdí slavící lidé z různých akcí, jen už přituhovalo a lidé překvapivě moc alkoholu nepožívali a proto cesty byly klidné. Dokonce jsem mohl vyfotit svojí tramvaj do kalendáře na zastávce Nádraží Braník, protože jsem nikoho nevezl. První cestující ve směru z Modřan do centra nastupovali až ve Dvorcích či u Podolské vodárny.

Vůz 8557 na Nádraží Braník.

V noční dopravě je spoustu garantovaných přestupů, kde na sebe různé linky čekají. Linka 52 jej má třeba na Bílé labuti, kde čeká na autobus č. 504 i dvě minuty. Proto byl čas vyfotit zajímavé fotky.

Když se mi zdá o práci, vypadá ten sen asi nějak takhle.

V noci je Praha úplně jiné město. Tam, kde ve dne stojí kolony aut, pochodují lidé po chodnících či přebíhají přes ulici mezi autama, které na ně troubí. Tramvaje zvoní, aby si jich lidé všimli a vůbec je neuvěřitelný bordel, v noci se ukládá město k pravému spánku. Všude je ticho, rozjíždějícíse tramvaje jentak nezávazně cinknou, aby to nedělalo hluk a pomalu se rozjíždí k další zastávce. Lidé pospávají ve vozech po oslavě narozenin či různých srazech s kamarády, ještě se s nima loučí a objímají, když jim jejich spoj po půlhodině čekání konečně přijede.

Prázdné okolí Rudolfína. Přes den je křižovatka nacpaná autama a všude chodí lidi.

I opuštěná Pařížská ulice je jen vánočně osvětlena, ale lidé, kteří by tu krásu a lesk obdivovali jsou již dávno v posteli.

Noční Pařížská.

Obě noční proběhly naprosto v klidu, dokonce ani moc bezdomovců nebylo a když už jeden přijel až na konečnou, tak nebyl problém ho vzbudit a vyběhl ven. Na Lehovec se mnou přijela i hlídka městských strážníků a zůstala se mnou v tramvaji, tak jsme se koukali na MASH na mém laptopu a přestávka nám příjemně utekla, pak jsme vyrazili směr centrum.

Noční Křižovnická.

Jednou mi na konečnou přijel nějaký ožralka a v náručí měl asi 4 plné plehovky od piva. Objímal je a spinkal, tak jsem ho vzbudil, že teda konečná, vstávat a cvičit. Něchtělo se mu. Tak jsem vytasil zbraň nejvyšší - že mu ty plechovky rozbiju. On hned vyletěl, že už jde a mizel v dáli. Takové úsměvné příhody by se měly stávat častěji. Pak se asi nikdy nepřestanu divit lidem, co dokážou na Lazarské čekat v tramvaji víc než 5 minut, než se rozjedeme a pak na Karlově náměstí vystoupit.

Přijíždí tramvaj.

V neděli již lidi prakticky nejezdí, naopak s blížícím se ránem začínají jezdit lidé do práce. Jejich "zamyšlené pohledy" mi připomínají, že i můj čas se blíží a já si drze lehnu do postele, když oni musí pracovat. Ale však to bylo doposud obráceně. Celou noc člověk projezdí. Snad se podniku noční doprava vyplácí - nevím, průzkumy neznám - ale když od Sídliště až na Dvorce nevezu vůbec nikoho a okolo druhé raní ani druhým směrem víc jak 4 lidi nevezu, asi moc výdělečná linka 52 v tomto úseku nebude. Obě noční byly bez problémů a proto jsem mohl ráno spokojeně odpočívat.

Vůz 8153 na Sídlišti Modřany.