Na středu 26. a ve čtvrtek 27. jsem si nechal napsat celodenní směnu na lince 22. V pátek 28. jen ranní, kterou v Hloubětíně přes prázdniny máme. Hlavní důvod byl kvůli hodinám, protože díky délce směny 11 hodin a 22 minut (2x) jsem naplnil základní hodiny pro srpen. Další podněty k tomuto činu byla zvědavost na poměrně exotickou linku a také trochu kolegialita. Linka 22 je totiž pro svoje čerpání bezpečnostních přestávek na rušném I. P. Pavlova (dále jen IPP) značně neoblíbená a po odpočinku v parku se nevrací řidič na původní vůz. Ovšem mé pocity jsou veskrze kladné, ale přiznávám, že v teplu a suchu se na lavičce v parku odpočívá pohodlněji než v -20°C a fujavici.
26. srpna
Začátek směny označené jako 22/201 se odehrává na 10. pořadí (10/22) od 9:03 do 13:03. Vyráží se směrem na Nádraží Hostivař. Místo T3 mi přijela souprava 2x T3.RP 8171+8172. Cesta z IPP přes Náměstí Míru i z kopce do Vršovic a Hostivaře proběhla bez problémů až na zdržení od linky 26 na Radošovické, což je společný kontrolní bod, kvůli které jsem nemohl čerpat celou přestávku. Příjezd na Nádr. Hostivař Z<3 minuty.
Vyrazil jsem tedy směr Bílá Hora. Opět jsem se pohyboval s minimálním zpožděním okolo 15 sekund. Na Čechově náměstí mě předjela 4, která tedy přede mnou být měla, ale pan řidič nikam nepospíchal a kvůli němu mě před Nám. Míru předjela linka 10 jedoucí z Korunní ulice. Průšvih. Ona totiž patří za mě celé 3 minuty!
Takže ze Štěpánské jsem vyjel se Z<4 minuty. Zpoždění jsem samozřejmě přes Národní ani Karmelitskou nedohonil, ba naopak jsem přibral další 3 minuty. Příjezd na Bílou Horu Z>5 minut. Přesněji +6 minut odchylka od jízdního řádu, ale tam je čas na obrat 13 minut, takže jsem zpět do města vyrazil přesně. Při ukončení mého působení na 10/22 ve 13:03 jsem málem marně čekal na střídajícího řidiče. Po chvilce čekání jsem zavolal na dispečink, ale pak se dotyčný řidič dostavil. Prý jel z Vokovic, kde vyřizoval svoji předchozí nehodu a naštěstí stihnul přijít.
|
Vůz 7116 ve smyčce Nádraží Hostivař |
Po hodinové bezpečnostní přestávce strávené na lavičce před kostelem Sv. Ludmily jsem převzal řízení 4. pořadí (4/22) od 14:03 do 16:48. Příjezd do Hostivaře Z<60sec. Celá cesta na Bílou Horu bez problémů, v Karmelitské uplné mrtvo, jen turisti se rojili, ale nenechal jsem se nikým zdržet a proto Bílá Hora P<30 sec. Po výjezdu z konečné mi na Malovance volali z dispečinku, jestli jsem náhodou neměl nehodu s autobusem. Nevšiml jsem si ničeho, ale radši si mám oběhnout tramvaj, jestli nejsou někde stopy po nehodě. Moje první nehoda s cizím účastníkem, říkal jsem si. Naštěstí jsem nic nenašel a dál můžu pokračovat bez nehody. Jen by mě zajímalo, jestli našli tu správnou 22, která se s dotyčným autobusem střetla. Střídání na IPP v 16:48 se Z<15sec. Ideální.
Třetí část směny. Pořadí, na kterém se ten den objevím je znízkopodlažněná rekonstrukce tramvaje T3, tzv. „wana“. 42. pořadí linky 22. (42/22). Od 17:43 do 20:25. Večerní provoz byl také bez větších komplikací a na konečné jsem dojížděl se zpožděním do 2 minut.
Moje první celá dlouhá směna dopadla dobře, ve 20:25 jsem na IPP naposledy vystřídal. Kolega po mě to už dojezdí a zatáhne do Vokovice. Já pospíchal na metro domu a ve 21:30 ulehal do postýlky co nejvíc si odpočinout na zítřejší celodenní.
27. srpna
Vůz 7116 na Nádraží Hostivař
Druhý den jsem začal na první směně 10/22 bez bonusového T3.RP, ale s běžnou T3.SUCS. Shodou okolností stejná souprava jako včera. Nenechal jsem se na Průbězné předjet linkou 26 a cestou zpět mě nezdržela linka 4. Jenže tam zdržení bylo a nemalé.
Popeláři před zastávkou Jana Masaryka. Nějak jim nešla zvednout ta popelnice na plast. Prali se s tím přes 3 minuty, takže jsem byl smířen, že mě opět linka 10 z Korunní předjede. Stalo se tak. S tím zpožděním jsem dojel až na Most Legií a tam jsem opět zůstal stát. Předchozí pořadí linky 22 mělo nehodu na Újezdě. Řidič tramvaje si nepohlídal při odbočování autíčka, jestli nějaký umělec se nesnaží protáhnout podél zábradlí a vzal ho tedy sebou.
Vláček několika dvaadvacítek za sebou dojížděl na Bílou Horu. Já se zpožděním 12 minut, takže jsme se jen zase otočili a ve dvou jeli zpět, protože ten za mnou nepočkal ani chvilku. Předchozí jsem nechal trochu poodjet, ať fakt nejedeme úplně za sebou. Z Královského Letohrádku na Národní Třídu je moře času a protože v Praze nebyla skoro žádná doprava, tak jsem nepřijel ani Nádr. Hostivař nijak drasticky zpožděn : Z<3 minuty.
Na večerním a posledním 42. pořadí linky 22 jsem pocítil zkrácení jízdních dob. Sotva jsem stihnul z Bílé Hory přesně odjet, už jsem se hnal do centra, přes centrum a do Hostivaře, Z < 3 minuty. Asi bylo v ulicích ve čtvrtek večer víc cestujících než včera. Jel jsem proto o jedno metro později.
Shrnutí je následovné: linka 22 se svým vedením přes Vinohrady, pohledné Náměstí Míru, Karlovo náměstí okolo Národního divadla, přes Most Legií s výhledem na Pražský hrad, okolo kterého se také vine na malebný Břevnov má nádherné linkové vedení. Stáří vozů mě nijak nezlobilo a vedro bylo, protože je léto (v zimě zase bude zima). Přestávky na IPP se dají zpříjemnit procházkou po okolí, já jsem dával přednost knížce či bohorovnému podřimování. Však ta hodina na přestávku bohatě stačí i na větší docházkovou vzdálenost do odpočinkové místnosti v budově CD (Na Bojišti). Nešvary typu zdržování při střídání na IPP či nepopojíždění na konečných tak, abych se do smyčky alespoň vešel jsou naštěstí jen sporadické.
|
Linka 22 mě opravdu bavila! |
|
Nepoužívané tlačítko nějaký vtipálek označil jako "Turbo". Bohužel zrovna nefungovalo :( |
|
Návěst Omezená rychlost do 10 km/h pro jistotu vyvěšena 2x, aby si jich doopravdy každý všiml. |
Žádné komentáře:
Okomentovat