Helmuti v křovinách

Vy, kdo jezdíte povrchovou MHD v posledních dnech, určitě jste si všimli, že se po Praze pohybují nápadně velké skupinky osob - cizinců s visačkami kolem krku, většinou v nějakých dresech, hlasitě halekající německy, francouzsky, rusky, viděl jsem lidi s nápisem Austria, Frankfurt, Delloitte na zádech apod. Jejich hnízdo je Výstaviště Holešovice. Už 3 dni různě střídám linky 14 a 24 a jejich neuvěřitelné odhodlání jezdit neustále mezi Výstavištěm a centrem mě překvapuje. I po půlnoci tramvaj vypadá jako z dob linky X-B, náhradky za metro.
A jejich chování? Nehorázné. Řvou, houpou se na tyčích jako malé děti, skákají, polévají se pivem a rvou se do již přeplněné tramvaje. V pátek se mi dokonce začali dobývat do kabiny, aby si mohli ukazovat, tak jsem jednoho normálně praštil přes pazouru, co mi začal natahovat k panelu řízení, byl překvapený, co sem si to dovolil. I sparťanští fanoušci na Letné občas pochopí, že když už se nemají kam nacpat, párkrát je bouchnou zavírajícíse dveře do ramenou a ustoupí, jenže tihle? Jejich entuziazmus nacpat se do vozu je neutuchající a pak jedou jen z Výstaviště na Nádraží Holešovice. Celých 300 metrů.

Tak jsem se uklidňoval myšlenkou, že Praha aspoň uspořádala nějakou akci, ze které má třeba i nějaké peníze Dopravní podnik, protože sice jsem neslyšel jediné cvaknutí jízdenky, ale bylo mi divné, že si doopravdy neštípe jízdenku vůbec nikdo. Pak jeden Helmut ztratil jejich jízdní doklad. Můj šok byl na místě. Ihned jsem si vzpoměl na plán uspořádat Olympiádu v Praze a jsem moc rád, že z toho sešlo a doufám, že se nikdy neuskuteční. Protože, co by z toho Praha měla? Nic, jako z této akce.

Ovšem na konci směny jsem se na ně už nezlobil. Když jsem zatahoval, vezl jsem pár Němčourů a škodolibě se těšil, až je vyhodim v křovinách u vozovny. Stalo se tak, ale bylo to ještě lepší. Když na zastávce už stála skupinka a já jsem otevřel dveře, začali na sebe halekat "Hallo! Hallo!", načež se z amplionu ozvalo typické a hlasité "Final station, please exit the tram!" a oni hned "Scheise! Scheise!". Nemohl jsem se přestat smát a tak jak jsme postupně zatahovali a každý tam přivezl hlouček, nikdy bych nevěřil, že uvidím v půl druhé v noci zastávku Vozovna Hloubětín plnou (bylo jich tam asi 20) německých turistů. To byl asi rekord od doby, co byla tato pravidelná zastávka (přezdívám ji soukromě Bezdomovecká) zřízena. Ikdyž jsem jim řikal, že centrum je na druhou stranu, nedali se odbýt a v družném hovoru pokračovali s pivečkem v ruce. A ještě na konec tu mám obrázek té jízdenky, kterou používají k přepravě po Praze. Hlavně první věta stojí za to. Pořadatel zaplatil za jízdenku symbolický poplatek.